krutá nostalgie

Tehdy vládlo léto a dávno tomu je
siřá pole - a zlato všude v krajině
pomalý dech vroucího času.
Zem prostřena senem a skrytou krásou.

Znaveni svobodou leželi jsme v trávě (utopeni)
zapálil jsem si cigaretu a jen se díval.
Možná ve mě bylo příliš chtění k ovládnutí,
ale spíše srozumění kamsi odplouvalo.

a večer přitančil a jeho vůně zpíjela více než víno...

Tys nebyla zlá jen možná málo vzdálena svých her,
jsi neznala ta slova.

mládí ztrácelo spolu se světlem...