Ve větru slibů
vláčíš mě po světě
a dneska říkáš zítra
slibuješ jaro po létě
a po večerech jitra
Touha má mlátí mě po hřbetě
a láska rve se z nitra
jsem hráč co hraje v ruletě
o prachy Petra Pitra
Jenže já jsem ten
co věří v sliby planý
co sedí nocí
na rantlu vany
a mívá oči uplakaný
Pro láskorány
pro láskorány
Ve větru slibů
vláčenej po světě
jak papír od sekaný
až někde ji uvidíte
řekněte Markétě
že v ní jsem zamotaný...
Myšlenková. Jednu Markétu znám.. dlouho jsem ju ale neviděla. Nemohu Ti tedy pomoci.
27.01.2009 10:01:00 | NikitaNikaT.
Líbí, moc. Nejen kvůli láskoránám...
Mám pocit, že by stačilo vzít do ruky kytaru a hrát a zpívat... jenže aby to znělo opravdově, musel bys to zpívat ty...
24.01.2009 09:39:00 | voedor