Průsvit

Ze země lotosových hladin
Kde vůně svírá krásu ženy
Tys, já tě očima hladím
Plán něhy mám vymyšlený

Kdyby vítr vál tak silně, zběsile
Ty v něm v průsvitných šatech
…tvářila se vášnivě, spanile
V tom větru bych cítil tvůj dech

Sníh zamanul si zemi skrýt
Tvé třepotavé kadeře míjely vločky
Tebe zas přál bych si políbit
V zádech drápky dvounohé kočky

V podzimu barev sním v trávě
Snesl se déšť mezi listy, lidmi
Prosvitlas v celistvosti právě
Až jazyk za zuby zatrnul mi

Žes ne snem, však skutečnou
Dalas mi najevo a šeptalas tiše
Slova, akty – buď teď mou
Blížíš se ke mně obnažená z výše