slova něžná
jak déšť
jenž jí
stéká
po tvářích….
ta slova
která
jí dusí
a nedovolí
jí
dýchat…
/ta slova
která
se nemusí
říkat/
slova
která
prosycují
vzduch
.
.
sebrala
odvahu
ta slova
chtěla
mu říct
.
.
.
on však
odešel...
/nevěděl
co mu
chtěla
povědět/
Copyright © 2009,Caracol
Nevyslyšel její slova...odešel, tak proč trápit se pro něj, když slova Tvoje neslyšel.Nestojí za to pro něj ronit slzy.Srdce jeho je z kamene.
02.02.2009 18:07:00 | JaniHani
Rozumím této básence, když jsem četla to před tím, úplně mi to na to navazuje... Jednou se to změní, snad ještě jednou... ale k lepšímu.
02.02.2009 17:23:00 | NikitaNikaT.