Slova
Slova
jak déšť
jenž jí
stéká
po tvářích….
ta slova
která
jí dusí
a nedovolí
jí
dýchat…
/ta slova
která
se nemusí
říkat/
slova
která
prosycují
vzduch
.
.
sebrala
odvahu
ta slova
chtěla
mu říct
.
.
.
on však
odešel...
/nevěděl
co mu
chtěla
povědět/
Copyright © 2009,Caracol
Komentáře (10)
Komentujících (10)
Doporučit
Tiskperfektní ...
11.02.2009 09:17:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Moc krasne, jen mi ta slova jeste v tichu zniiiiiiiiiiii.
05.02.2009 15:41:00 | carodejka
Moc pěkné...líbilo se mi to.
05.02.2009 11:41:00 | Lilly Lightová
Ať jsou Tvá slova a přání vyslyšena, to Ti moc přeji ...
05.02.2009 08:40:00 | toužím.jít.dál
Jani, stojí...
02.02.2009 23:14:00 | Caracol
Musí hledat,
nalézt znovu
a promluvit.
02.02.2009 22:15:00 | Simísek
kdyby věděl, třeba by počkal...
02.02.2009 21:34:00 | Andělskými perutěmi chráněna
Nevyslyšel její slova...odešel, tak proč trápit se pro něj, když slova Tvoje neslyšel.Nestojí za to pro něj ronit slzy.Srdce jeho je z kamene.
02.02.2009 18:07:00 | JaniHani
Rozumím této básence, když jsem četla to před tím, úplně mi to na to navazuje... Jednou se to změní, snad ještě jednou... ale k lepšímu.
02.02.2009 17:23:00 | NikitaNikaT.
nepočkal..nepomohl
nestál..za to..
02.02.2009 08:26:00 | Mbonita