Byla jsem dnes u stánku a koupila
si čaj,viděla jsem z dálky žebráka
A kdosi mu něco zrovna dal.
Najednou už ve mně není zima
zahřál mně ten horký čaj.
Roztál i můj smutný úsměv
už bylo na čase se zase smát.
Hřál mně pocit,že tu nejsem sama
že ulice není pro mně cizí,že tu
není zrada a lidí je nás mnohem víc.
Žebrák, ten je bez domova a v kapse
má pár drobných,ale lásku nemá
kde si schovat o tu si musí umět říct.
O lásku nežebrej,když není pravou!
Řekl z dálky jednou větou...
Já opravdu, ale opravdu nemám co dodat:)Báseň mě tak dostala, že se ani nezmohnu na pořádný komentík!Za to se omlouvám:)krásně si to napsala...Děkuji
05.02.2009 21:35:00 | Mounkey
o lásku nežebrej, když není láskou pravou,
musí mít rádi dva,pak mají lásku zdravou :)
pak nikdo už se netrápí
a stěstím se smutek potápí,
do hlubin odchází,
topí se v zapomnění,
lásce nic neschází
a vše se v dobré změní.
05.02.2009 15:35:00 | nejsembásník