Experimentálna, emocionálna úvaha
Experimentálna, emocionálna úvaha
Anotace: City človekom občas mávajú. Nie som výnimka :).
Len ju videl,
sny, dni,
len ju videl.
Videl, videl, videl,
hlad neexistuje,
žiaden denný prídel,
vznášala sa, nechodila,
vánok,
prepílila mu myseľ, jej píla.
Svetlo na tunela konci,
akoby iba žila ona,
iné nič nie je, iné končí.
Slová, sypú sa, padajú,
zemské otrasy,
hnutia v ňom pred ňou sa skláňajú.
Vzorov dokonalosti mnoho,
vyberať bez nej,
nieto asi z nikoho.
Teplo jej najkrajšej duše z duší,
prisilno mu srdce,
pri nej, nie bije - búši!
Copyright © Juraj Hrom
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk
Tak, Juro, vítej mezi námi. Supertip jsem dal, že je to tvá první básnička a já jsem první, kdo ji četl. Doufám, že nás oblažíš dalšími svými dílky, asi jich máš víc schovaných v rukávu. Těším se na ně! Hodně zdaru!
20.02.2009 08:58:00 | Zasr. romantik
