Dvě svíce

Dvě svíce stály vedle sebe,
jejich plamínky osvětlovaly části nebe.

Vedle sebe stály,
a láskou k sobě plály.

Stály vedle sebe ty dvě krásné svíce,
stály a čekaly,zda-li bude něco více.

A jak tak čekaly,
jejich vosky se setkaly.

Na světě tak byla láska horoucí,
jako jejich plameny planoucí.

A když se jejich knoty setkaly,
a v jeden plamen se spojily,
tak horoucí lásku poznaly,
těmi plameny jsme my.

Tím plamenem jsi ty a já,
už jen ta myšlenka je nádherná.

Po tvém boku budu navždy stát,
jako ten plamen láskou plát.

Dokud nepřijde čas,
a vítr nesfoukne nás.