Jsi jako motýl,
kterému jedna kytka nestačí,
jako ten motýl,
co pro zvědavost skončil v bodláčí.
Louka je plná vůní, barev,
proč zabývat se jenom jedinou,
když všechny utržené kytky
ve vázách stejně zahynou.
Jen k jedinému kvítku
chtěl blázen motýl lnout,
však cizí ruka nenechavá
stihla ho utrhnout.
Mé srdce na dlani
leží a tiše prosí,
tys však ho srazila
jak vítr kapku rosy.
Srdce je těžce poraněné,
duši mou ničí splíny,
tvůj milý je již zapomenut,
zítra ti přijde jiný.
28.02.2009 08:24:00 | ota.pé