Kočička

Dešťové kapky dopadají na líčka,
v uších jemná hudba sladce zní,
kde toulá se zamyšlená kočička?
O čem tak pozdě v noci sní?

Na tvářích rozpouští se pudřenka bledá,
déšť do vlasů vkládá jí jas,
koho ta kočička tak pozdě hledá?
Proč nechává zmáčet svůj blonďatý vlas?

Zelené oči k nebi dlouze hledí,
snad něhu v nich každý den spatřiti smíš,
jenom ty oči své tajemství vědí,
kočičko tajemná, pročpak zas bdíš?

Tančí v té tmě na záhadnou symfonii,
co kapky, když dosednou do dlaně, složí,
jednou chci bezděčně spatřit tu euforii,
až do jejích tlapek, kocour své vloží...