Anotace: ***
Já prosím o Lásku
a Ty mě neslyšíš,
v očích mám otázku,
Ty v nich už nechceš číst.
Dávám Ti srdce na dlani
Ty do něj tlučeš hřeby,
chodím pro vodu k prameni,
Ty do ní liješ jedy.
Hladím Tě něžně po tváři,
Ty ryješ rýhy v duši.
Slovem Tě vedu k oltáři,
Tvé nadávky rvou uši.
Klečím před Tvými dveřmi,
otočíš zevnitř klíč,
Lásku Ti dávám, věř mi,
Tys ukojil jen chtíč.
16.03.2009 08:02:00 m@rushka
Tvá báseň mě oslovila... Moc dobře to znám... Akorát, že mně by se to asi nepovedlo takhle skvěle napsat!
15.03.2009 20:31:00 Kars
Snad máš na víc, nevnucuj se, nepodlézej, buď hrdá, před nikým nekleč, ty na to máš, věř mi, jsem s tebou /v duchu/
15.03.2009 16:38:00 NikitaNikaT.
Zajímavá báseň, prvá sloka mne přímo bodla... o lásku si člověk nikdy nemá prosit... jen ta pravá je spontánní.