Šplhám na tréninkovou stěnu,
jdu do divadla, už odkryli scénu...
Jago: Starou bačkoru! Není v tvé moci!
-Ruce mi svírá nádherný pocit...
Srdce je plamenomet
a dech tvůj potutelný zvěd...
Jago: Naše tělo je zahrada a vůle zahradníkem...
-Paprsek zpoza dveří nultým poledníkem...
Srdce mi svírá sedm světobolů,
proč se ti herci nevyjádří bez obalu...
Vstávám doprostřed šera,
skončena Shakespearova éra...
Chce se mi křičet uprostřed klasiky:
"Můj cit k tobě je příliš veliký!"
Jago: Máme rozum, aby ochlazoval splašené chtíče
-ptám se uvaděčky,
kde že má
od záchodu klíče...
Zmíněné úseký z toho dramatu, jsou a budou vždy něčím důležitým pro mne...dobrý nápad rozkousat a doplnit...zkrátka supr!
17.03.2009 17:50:00 | kikis