Noc sametově čokoládová,
otevřela svá snová vrátka
do říše snů, pod těžkými víčky,
kam jak bárka na oceán vyplouvá.
Kolem Tvých řas, rtů, vlásků,
v hedvábném tichu, ve vlnkách,
šumění a třpytu perel,
na křídlech mých bělásků.
A rozhazuje svoje sítě,
by lapila hvězdy, měsíce
a tvé oči uhrančivé,
kde by se, jako na hladině,
odrážela stříbřitě.
ve Tvé kráse..