Do zasněžených stromů,
do vloček ve vzduchu,
volám tě, pojď domů,
jsem jak ryba na suchu.
Jsem jak roztátý sníh,
když slunce hřeje záda,
jsem jako pustý hřích,
když vystoupí pravda.
Z krásných vzpomínek
maluju na zeď obrázky,
volám Tvůj plamínek,
oheň naší lásky.
Chci z dlaní Ti v zimě číst,
co nám hvězdy v létě tají,
když na zem padá list,
ale taky v máji.
Jsem hrdlička a zvu Tě k milování
„Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!“, Jakube!
Tak co nám brání…?!
Je pozdní večer …
skoro svítá…
a já Tě tady, Lásko, vítám.
"Dobré ráno" :*)