Zvon

Vkrádáš se ke mě potichounku
vkládáš mi do úst ten pach
kapka stéká po okraji zvonku
rudá barva křičí na stěnách

Opět se mi objeví tvá silueta
tichem slyším své srdce bít
jako každá báseň od poeta
musí zmizet dál,... odejít

Tvé oči se do mě temně vpijí
mé já toulá se v končinách
zvon otravně prudce odbíjí
nepřestávám mít stále strach

...že ztratila ses pro mě navždy