Anotace: jak dávno již...
V paprscích zapadajícího slunce.
Koleny v suchém mechu klečím,
na tvém klíně se mi tak krasně hoří.
V dlaních Ti taju
do vyprahlých kořenů sedmikrásek.
A hraju
si s ohněm Tvých vlasů.
A odraz těl nás nutí
dál opíjet se slastnou chutí.
A zastřenými
sopečnými
výbuchy něhy
popraskaly všechny stehy
svázané naší touhy.
Snad proplouvám jen tajným snem...
záře nám básně skládá.
Vzdechy do sebe spřádá...
a at je to klidně requiem...
lásko,
mam Tě moc ráda...
ty blááho...hodně dobrý...uplně sem si představila jaká to asi byla romantika :)
18.04.2009 01:04:00 | urcite.me.neznas
Psaní je nejzázračnější lék, krásnější je však láska ... Té dávám ST, vlastně tobě, láska body nepotřebuje!
12.04.2009 02:38:00 | Zasr. romantik
malem jsem se spalila kdyz jsem to cetla :D
je to krasne, psane od srdce, plne citu, St
11.04.2009 22:49:00 | strašidýlko-střapatý