Zas dělí nás
propast mlčenlivá ....
tentokrát ji těžko někdo zdolá ...
V duši mi zaznívá
zas ta píseň tklivá ...
nezapomněla jsem slova ani zpola ...
Chybí mi tvář
co moc se neusmívá
a náruč, co dokázala hřát ...
Ten tichý hlas ,
a touha úpěnlivá...
i strach říct slova- Mám tě rád ...
Neztrácej se v dálce
propast ticha není tak veliká ...
Zkus ve mě najít
a snad i milovat
toho OBYČEJNÉHO člověka ...
Co bohatým tě dělat chtěl
ač bohatým sám není
co tvoje sny touží znát ,
když noc se na den mění ...
Ve tmě tiše padá hvězda
mám jedno přání troufalé ....
ať o tobě se mi jen nezdá
chci tě zpátky , M------.....
Tohle je prostě nádherné, opravdu krásné vyznání, ta touha, upřímnost, zamilovanost... city zhloubi duše na písmenka převedená... smékám! ST!!!
06.04.2009 21:30:00 | NikitaNikaT.