Obtisknout prsty
do skla
Tvých řas
a tvoje rety,
jimiž ses dotkla
pocítit zas,
planout jak oheň
do noci,
jen vzpomeň...
ústa jsou němí proroci
a srdce naše zpovědnice,
slyš, tepou i v rytmu dnešního deště,
slova jsme zamkli na petlice,
dvě lucerny v městě,
pohltila tma...
Zmůžu se jen na uchvácené Jééé :o) Ten začátek je nádherný a potom... Ach jo, to je tak strašně pěkný :o)
18.08.2014 00:04:31 | Elisa K.