Anotace: Lásko, netrap nás tolik, a když tak jen trochu, at zase tobě věříme a bolístky svý zničíme.. Tahle básnička je o slečně, která to nevzdala a hledá toho pravého dál..
Po dvou letech
kdy s tebou jsou děti v nedohlednu,
já asi půjdu na rozhlednu,
vykřičím do kraje svá trápení
a hlavně chlapská mámení.
Vzdávám se být tvojí slečnou.
kuchařkou, společnicí
a vrbou na trápení věčnou.
Balím své věci a kufry stěhuju,
o lásku tvou už prosit nebudu,
to slibuju.
Postavím se na vlastní nohy,
snad všechno překonám,
já myslím, že mám na to vlohy.
Jsem holka veselá a chápavá,
ne ta co se v koutku schovává,
já nepřidám se do řady tvých dívek,
které ty nepustíš
a dál lákáš do svých nitek.
Mám přeci ráda život svůj
a proto za něj bojuju,
stůj, co stůj!
Tak ať se to slečně podaří,ať to v žádném případě nevzdává.Pěkně o ní píšeš.
14.04.2009 20:56:00 | Květka Š.
Tak hodně sil, když za to nestojí,
nemá to cenu, však ty to ustojíš,
najdeš si pravého, kdo bude znát Tvou cenu,
bude Tě milovat a promění Tě v ženu...
14.04.2009 20:43:00 | nejsembásník
Bojuj o štěstí a lásku, která Ti náleží... není dobré být a zůstávat tam, kde slzy jsou a smutek... jsi silný a chápavý člověk, jak sama píšeš, věřím, že Ty to zvládneš. Žijem jen jedenkrát, tak proč jen přežívat, když můžeš na plno žít a smát se, milovat... Hodně štěstí. Někteří to nesvedou, bo jen z trucu, nenávisti a z podlosti to neumí a nechtějí udělat... věř mi. Znám to a vím.
14.04.2009 20:27:00 | NikitaNikaT.