Anotace: O lásce a o dvou lidech se může psát stále a stejně je pořád o čem psát, přemýšlet a nad čím plakat nebo se smát...
Láska a zklamání,
sliby, co slzy zahání,
proplakané noci,
kdo poradí, jak od toho odpomoci,
smutné časy,
kdy od pláče jsou červené nosy.
Proč láska bolí,
vždy mě to dočista skolí..
Kolik šancí ještě dát
a poznat, zda ten druhý mě má stále rád?
Nechci hromadu peněz
a slyšet slůvka-za mnou už nelez!
Stačí mi trochu lásky a pohlazení
a někdy také pomazlení.
Mít klidný domov pro své děti
a jen hezké věci jim o tobě vyprávěti.
Proč dělat smutné dny ještě druhým,
já nikomu nežaluju
a jen sama truchlím.
Každý mi říká,
že mám sílu,
ale já sebe vidím jako ztracenou vílu.
Je těžké poznat, kdy je ta láska pravá a kdy je to jen hraní na city... žalovat? Komu?... žal si nese každý sám. Láska se vytrácí, ale také znovu přichází... těžko řéct, těžko raditi... jen přát hodně štěstí a síly mohu.
15.04.2009 17:55:00 | NikitaNikaT.
Kolik šancí ještě dát ...kde nic není,ani šance nepřinese.Láska bolí,ale jenom ta jednostranná.
15.04.2009 15:17:00 | Marupiara