Dvojí tvář

Anotace: Všem přeji ty květy a andílky v životě ...

Něžná je jako bublina z mýdla,
sladce, ale někdy i hořce chutná,
prochází tělem, ne kousek jídla,
pocit, radost,avšak i chvíle smutná.

Krásná jak princezna z pohádky,
zlo v dobré umí proměnit,
růže,co někdy se mění v bodláky,
dává křídla, zvládne i uvěznit.

Má dvě podoby,hodnou vílu
a pak ježibabu plnou jedu,
jedna dává radost a sílu,
druhá zmrazí na kus ledu.

Jistojistě nelze bez ní žít,
zaléváme-li ji jako poupátko,
prožíváme na světě blahobyt,
změní se v nádherný květ zakrátko.

Ale zda-li o ni neumíme pečovat,
a co hůře, ublížíme, dáme rány,
pak můžem jen svědomí zpytovat,
proč pekelné chvíle jsou dány...

Hýčkejme proto toho anděla-Lásku,
nedávejme ji nikdy ďáblu v sázku!