Neznám

Láska je zmatená
neb cestou jdu sám
cesta je hliněná
je konec naším hrám,

Srdce je uzamčené
ticho jen zní
mlčíme pohledem
s bolesti z knih.



Jak měl bych dál žít
krokem se blíží
mohl jsem Tě mít
ztrácím se v sobě
jsem snad v jiné době?

Jak poznat Tvou duši
lhát si Ti nesluší
Vodopád naděje vyschl
jak na poušti ...


i člověk odpouští tak odpusť