Včera jsem se chvěla
pod prsty tvý touhy
pod bříšky tvých snů
pod nahotou těla
náhoda chtěla
spočítat něhu
vystřídat tmu
a ztratit se zcela
v příboji vzdechů
zbavená strachů
do tebe vklouzla
zdráhání svlékla
pod kaviárem hvězd
první a poslední
hladová ústa
roztáhla křídla
na polštář
na jitřní svit
kde nezní žádný tón
a netikají hodiny
čeho bych se bála
když v tobě jsem stála
nahá tvou touhou docela
včera jsem se tebou
prochvěla
P.S.
V "kotlích ledovcových"
navždy srdce mé
zmraženo si hoví,
sní marné sny své!
P.S.S. Ledovcový kotel=kar, množné číslo si utvoříš sama...Dovolil jsem si takový malý žertík, kdy jsem do svého komentu zapracoval nicky těch předchozích kritiků...;o)))
08.05.2009 18:29:00 | Kozoroh 1
I bříška prstů mých se chvěla,
když dočetl jsem verše své,
být těmi jeho možná chtěla,
dotknout se hvězdné krásy Tvé!
Nejsem ten šťastný, "nejsem básník,"
"eroze" ničí duši mou,
nebe touhy se sotva zjasní
naděje klamnou vidinou.
Však Tobě přeji tolik štěstí,
kolik ho Láska může dát,
ať Osud napraví své resty,
být jím, já činil bych tak rád!
;o)))
08.05.2009 18:24:00 | Kozoroh 1