Realita
Realita
Anotace: Balada pro zhudebnění:-) Aneb když nejde zapomenout.
Sbírka: Naděje umírá první
Miluju
a proklínám tě zároveň,
v duši po tobě
zůstala mi povodeň
Moře lásky,
který nikdo nechce,
který patří
jenom tobě přece
Můžu se radovat
a můžu se i smát,
ale stejně
všechno musím jenom hrát
A v tomhle chaosu
jsem už navždy ztracený,
a všechno bez tebe
připadne mi bezcenný
Jenom blázen
říká neztrácej naději,
protože neví
že zázraky se nedějí
Kdybych mohl
změnit osud svůj,
věř mi
udělám to stůj co stůj
Protože
kdybys moji cestu nezkřížila,
tak bys mému srdci
jeho tlukot neztížila
Chtěl bych
svýmu mozku reset zmáčknout,
a pak tobě
na rozloučenou mávnout
Ale realita
mě zatlačila do kouta,
nasadila mi pouta
a zahodila klíč
Komentáře (5)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Tak diky za uvitani:-) S tou nadeji-se porad rika ze umira posledni, ale v tomto pripade umrela prvni.Ale o tom zase priste:-)
17.05.2009 20:58:00 | Matty09
Vítej na Literu! :) Dobrá bísnička povedla se ti. Ale přece bych si dovolila v něčem nesouhlasit. A sice v tom, že vím z vlastní zkušenosti, že naděje je vždycky. A zázraky se dějí denně a za blázna, že tomu věřím se nepovažuji :)
17.05.2009 20:05:00 | Anne Leyyd
