Nesmělí
Nesmělí
Anotace: ...
'
Máme se už dlouho
platonicky rádi,
od dětství přátelé
a velcí kamarádi.
Přicházíš ke mně
bez pozvání,
hledíme si do očí,
smějeme se spolu,
buchty s mákem jíme
u jednoho stolu.
Dva, co sami v žití
léta zůstávají,
zajímavou práci svou
nade všechno mají.
Tys lékařka, já v justici,
dva nesmělí romantici.
Společnou máme zálibu.
Při svíčce a sklence malibu
za pozdních večerů do noci
na papír verše klademe.
Tvé krásné rýmy,
co na dobrou noc
dneska jsi mi dala,
teď pomalu mne kolébají
do náruče spánku,
konejší a hladí
jako doušek mazlivého vánku
a s kapkou laskavé Tvé něhy
obavy mé mizí,
myšlenky na naši lásku
už mi nejsou cizí.
Vidím blížící se břehy
Tvého toužícího těla.
Teď otázka vratká dere se mi z úst...
Chtěla bys mne, chtěla?
.
Komentáře (11)
Komentujících (10)
Doporučit
Tisk
Při pohledu do očí
Když hlava se Ti zatočí
Pak zeptej se jí
Co její srdce ví
Ona odpoví
22.05.2009 08:05:00 | labuť
taky jsem na toto téma chtěl napsat báseň a určitě napíšu... hranice mezi přátelstvím a milostným vztahem bývá často nepatrná... a ze strachu o přátelství se bojíme vyjádřit, že naše city jsou hlubší... třeba je to oboustranné...
22.05.2009 06:06:00 | Stoneman
není nad to zeptat se tváří v tvář
a pak třeba bude v očích
obojích zář..
ST
21.05.2009 21:28:00 | Mbonita
