Smím

Snad pochopíš co si nechápal,
Že i ten druhý má cit,
Šiješ ránu, kterou si napáchal,
Plno jehel, však nevidím niť,

Srdcem již nikdy víc nebudu ručit,
Vím, že slzy slanou mají chuť,
To já se už nepotřebuji učit,
Ale nemohu šeptat: neodcházej, teď semnou buď

Proč cítím žal i s tunou stesku,
Sbohem na závěr říct neumím,
Nesměji se při potlesku,
Kdo tedy tleská, vždyť divadlo je u konce :(

…mít tě ráda mi nesebereš, to pořád smím