Roztroušený sen

Anotace: po polích a po srdci...

Sen, roztroušen v polích rozkvetlých máků,
hlavy shrbené, až k zemi tíhou pozemskou,
utišující řev, s plamenným mečem chasníků,
jen ve větru nesen a přitahován sílou nebeskou.

Slunce v poledním zenitu uprostřed obratníků,
nevnímajíc svoji chloubu, měsíc v těsném následování,
ukrajuje sílu, sílu plnou dávných mučedníků,
pár stínu přes něj, to jen vrány v stínů pronásledování.

Sen, roztroušen v polích rozkvetlých máků,
poslední zrníčka popílku, z urny rozházené,
byl to prožitek, tolik s větrem vzdušných polibků,
a teď v moře rudých slečen, a v každé z nich duši jen svlečené…