Anotace: ... tisíce podob má ...
Láska nemívá nohy z rozumu,
základy lásky nejsou z betonu,
klouže se tiše po tenkém ledě,
někdy je na tom s důvěrou bledě.
Houpe se na sítích z pavučin,
neumí potrestat za přečin,
našlapuje na ostré střípky,
svazuje dva do jedné nitky.
Láska je jemná, zranitelná,
místy je barevná a někdy černá,
okamžikem, kdy mýty boří,
nabírá sílu mořských bouří.
Umí být silná, skály lámat,
příčinou svárů, někdy dramat,
pomáhá srdci bolest přežít,
štěstí ti bude navždy střežit.
Na marnou lásku se umírá,
když duše si bránu zavírá,
může i tisíc roků v srdci spát,
ze sna se vzbudí, slyší-li mám Tě rád…
Velmi pěkné a působivé dílko, musím řect že života jako vystřižené a proto, su velmi ráda, za svého přítele, máme ve všem jasno. :o)
12.06.2009 19:14:00 | NikitaNikaT.
...ano, tak to je...ach ta láska - někdy bolí a někdy těší, někdy skolí a někdy zas hojí ... ale bez ní to opravdu nejde...
11.06.2009 09:45:00 | toužím.jít.dál