Sítě

Anotace: život má svou vlastní pavučinu.A je jen na nás,jak ji rozmotáme a na kolik jsou její vlákna pevná.Třeba se přetrhnou a je na nás,abychom věřili,že upletem novou...

Chtěla bych o Tobě snít,
chtěla bych se probudit s východem slunce.
Toužím slyšet tlukot Tvého srdce,
věřit-že jsi vedle mne
a že mi nezmizíš se západem slunce.

Vnímat Tvůj dech-v horkých polibcích,
zaplavujících mou lásku.
Vidět Tvé oči,jak se nademnou sklánějí
v tom nejhříšnějším spojení.

Hadit tvé vlasy
a proplétat je mezi svými prsty.
Nevím-kdo jsi,
nevím-kde jsi.
Jen cítím a vím,že žiješ
a já Tě snad jednou potkám.......