Anotace: ...na útěku před deštěm...
vítr nakukuje mezi prkny
skučí v divokých partech
a hladově slíbává kapky na tvých řasách
voníš mi senem a loukou
když svlékáš mokrou halenku
kroupy vyťukávají ledové staccato
do lepenkové střechy
a mně
snad poprvé
nenapadají žádné verše…
23.11.2009 11:53:00 Nút
za halenkou donesla jsem si domů
vůni louky a stromů....
eh co to plácám... tolik evokující slovíčka...
23.10.2009 15:36:00 šuměnka
mě také ne..
a to je fakt div divů..
ty v seníku máš divu
já zadek v křesle koženém..
14.09.2009 07:42:00 NikitaNikaT.
Nenapadají?! Já myslím, že totok je prostě úžasné a dokážu si to mocka dobře představit... znám... :o) ST!
09.09.2009 21:53:00 zvířenka
Naladil's moji sennou strunku...hm...to se nedivím,že verše jenom mlčky civí zpovzdálí na tu krásu...když voní jako zmoklá psice...oděna jen do půl pasu a na kůži skleněné korálky...To sou věci....hned du najít nějakej balík sena...:-)
06.09.2009 15:07:00 northcarolina
jsou momenty, kdy slov netreba...Kazdy dum by mel mít svuj vlastní seník
!eSTupendo!
23.06.2009 10:04:00 kavec
...to , co tě napadlo , tak jak je vidět stačilo na moc krásnou básničku . Už dlouho jsem nečetl takovou skratku , co by tak byla nabitá dějem a obrazem Jirka