3.11.2005
Intimnosti...
Pružný ret se tiskne k retu,
šimrá vous v dotyku svém,
červení tváře náhle kvetu,
tím kouzlem, tvým dotykem...
Polibky jsou chodníčky,
stáčejí se s něhou hrátek,
v hloubce rostou pod víčky,
rodí se tu malý svátek...
Oslava dál září, plane,
ohňostroj se k nebi vzpíná,
ve tvých očích, ty můj pane,
pro chvíli tuhle, jen jediná
pro tebe tu jsem...
Tímhle asi zakončím dnešní den, nebudu si dále kazit dojem a zaseknu se na kvalitě, takže díky, konečně mi to trochu fachá, tak jsem si početla.
14.11.2005 20:51:00 | nadinka1
To jsi vystihla, jako by jsi byla při tom. Asi to tak nějak bude a ty to umíš perfektně ztvárnit do básní. Škoda jen, že to neumíš i nakreslit. Ale nafotit by to šlo, né?
07.11.2005 20:52:00 |
To je ale překrásné vyznání. Tiše závidím tomu, komu je určené a dávám stovečku.
Ahojky.
03.11.2005 18:35:00 | risik
Dnes to tady přímo jiskří, mrazí a zároveň pálí.
Když dojde na intimnosti, stres a smutek mizí v dáli...
03.11.2005 14:57:00 | Mourek
No jo, to se tak někdo má. Můžu jen tiše závidět. Málem bych zapomněl: Líbí!
03.11.2005 11:46:00 | JardaCH
Pro chvíli z dotyků
a z touhy chodníků,
vždy,když jsou naplněny,
ty dny jsou neztraceny
a navždy zůstanou.
A za to stojí žít...
03.11.2005 11:34:00 | Jackyl