Anotace: ... sobotní odpoledne...
Milion polibků kladeš na mou kůži,
tisícem cestiček jsi prošel moje tělo,
našel jsi v koutku skrytou rudou růži,
pod tvými doteky mé srdce oněmělo.
Ve dlani schovaný prstýnek z čerstvé trávy,
ptáš se snad po sté, jestli budu Tvou,
jsi jako motýl, zmámený a hravý,
nechci už trpět v noci samotou.
S Tebou mám pocit,že k někomu patřím,
pro Tebe svítí moje hvězdy ve tmě,
zbyteční jsou teď všichni psychiatři,
jsem láskou slepá, Tvojí cestou veď mě.
Překrásné veršíky, co čtou se zcela sami, jež nejvíc pochopí lidé... zamilovaní. :o) ST!
05.07.2009 22:44:00 | NikitaNikaT.