Probuď se…
Žili jsme ve snu,
kde vzdušné zámky
se samy otvírají.
/stačí najít klíč/
A při východu Slunce
sjíždíš řeku osamění,
na které jsem s Tebou.
Jsme spolu.
/a pryč/
Zároveň se na tu jízdu
díváš zpovzdálí,
a já Tě zezadu objímám,
jsme spolu.
/na druhém břehu/
Jen vítr ví,
že jsme si souzeni,
že každá chyba kolem nás
se promění
v čistou něhu.
Protože
jsem navždy Tvá.
...Simísku, jsem moc ráda - tak krásná něha ať Tě provází stále...
13.07.2009 18:15:00 | toužím.jít.dál
probouzím se jako savý papír
tebou idigovým inkoustem,
který se bouřlivě vpíjíš do každé mé buňky
11.07.2009 09:46:00 | Lady L