Příběh malé holky a nezapomenutelného prince.

Anotace: Tato ,,báseň,, obsahuje popis života mezi malou holkou a jejím nezapomenutelným princi za posledního půl roku. Vše je podle pravdy, ale ani přes to oba neví, jestli to tak zkutečně bylo, nebo jestli to bylo jinak...Jinak je to věnované právě tomu princi.

NEZAPOMENUTELNÝ PRINC

Poznala jsem jednoho kluka
Bylo to loni v létě.
Přišel jako nečekaný déšt
A stejně rychle odešel..
Ale zanechal mi v srdci zpomínku..

Ten kluk se jmenuje Aleš…
Bylo léto, rodiče sem měla na dovolené
On a ještě pár kluků přišli jedné té letní noci ke mně…
Jeden mi zavolal…
Ani nevím, který to byl..


Šli ke mně…
Do teď nevím, proč sem je tam pustila..
Možná to byla velká chyba..
Možná to byla nejlepší věc, kterou sem mohla udělat…


Moc sem ty kluky neznala…
Jednoho trochu a ostatní jen tak od vidění…
Mého prince sem si skoro nevšimla..
Jako by tam snad ani nebyl…
Až do té doby, než sem mu šla pro mikinu…

Byl mi hodně sympatický..
Ale stejně sem si ho moc nevšímala..
Ted vím, že to byla velká chyba..
Všímala sem si člověka, kterého opravdu nemám moc ráda..
Ale co ? Byla sem hloupá..

Ted už sem zase o něco starší a sem mnohem moudřejší…
A co ten muj princ ?
Zajímá vůbec někoho jak to s ním zkončilo ?..
Odešel…pršelo..ale on stejně šel…
Nebránila sem mu…nevadilo mi to..
Byla sem tak hrozně zmatená…

Čas plynul jako ta voda v potoce…
Ale nemyslete..nezapomněla sem na něj…
Psali jsme si ..
Skoro denně…
Moc dobře se mi s ním spalo…

Potom jsme spolu jeli i do Opavy..
To byla sice jen náhoda,..
Ale tak krásnou náhodu sem od té doby nezažila..
Bylo mi s ním zase moc dobře..


Začal se mi opravdu hodně líbit…
Snad sem se do něj i zamilovala..
On mě nemiloval..
To mě hodně ranilo..
Ale co ? Řekla sem si, že je to tak asi lepší..
Proč by to tak jinak bylo, že ?
Čas plynul..
My si zase jen tak nezávazně psali..
Zní to hnusně, ale já ho přestala milovat…

Zamilovala sem se do někoho jiného..
Časem mi psal, že mě snad miluje, nebo co..
Do teď nevím, jak to bylo a ani jestli to byla pravda..
Nic méně, když mi to řekl..
A já mu řekla, že miluji jiného..

Byl smutný..
Naštvaný..
Asi sem ho hodně ranila..
On to asi neví, ale..
Mě to hrozně moc mrzelo..

Nemilovala sem ho…
Ale měla sem ho moc ráda..
Čas plynul..
Začal mi zase psát..
Už nebyl tolik naštvaný, ale už to nebylo ono…

Já už byla zase sama..
Že bych ho nepřestala milovat ?
Je to vůbec možné ?
On už mě, ale nemiloval..
Ted sem byla smutná,
Zklamaná,
A i naštvaná já…

Byla sem naštvaná na sebe..
Byla sem totiž hodně pitomá…
Nevěděla sem, co mám dělat..
A tak sem si začala s jiným klukem…

Vím, že to ode mne nebylo moc fér
Ale já si nemohla pomoct..
Musela sem udělat něco, abych ho naštvala

Byl naštvaný..
Já to vím..
Hodně naštvaný
A asi i smutný…

Chjoo..
Už nevím jak pokračovat..
Je mi s toho na nic L
Chce se mi brečet.. L
Byla sem hrozná mrcha..
Nebylo to vůči němu fér..

Šlo to pořád tak dokola..
Strašně mě vždycky mrzelo,
Když jsme se spolu nebavili..
Ale já se s ním chtěla bavit..
To on se nebavil s se mnou..

Co jen teď říct ?
Co víc chce znát ?
Mám tě ráda víš…

Vím, že mě máš rád..
A sem za to ráda..
Vím že tohle není básnička..
Ale já to tak prostě cítím..
Vůbec se mi to co sem napsala nelíbí..

Je to vůbec správně ?
Prosím..
Řekne mi někdo,
Jak to vlastně je ?
Ničemu, ale vůbec ničemu nerozumím

Sem jen malá, blbá holka..
Bezvýznamné dětsko..
Nemůže mě milovat
Ale pro mě to bude vždy jen..
Můj nezapomenutelný princ..

Moje pohádka, ale nebude mít šťastný konec..
Protože tohle není pohádka pro malé děti..
Tohle to je jen krutá realita…
Mám tě hrozně ráda..
A navždy budeš mím nedosažitelným cílem a..
Nezapomenutelným princem..