Potkal jsem jednou onehdá
Svou lásku dávnověkou
O které se mi občas zdá
Když ležím přikryt dekou
Říkali jsme si u sklenky
Jak nás ten život semlel
Cítil jsem dech té milenky
Kterou jsem nikdy neměl
Řeči se nesly éterem
A čas příjemně běžel
A vše skončilo úderem
Zvonu kostelní věže
Řekla mi sbohem musím jet
Fajn je v tvé společnosti
Snad setkáme se za pár let
Nebo až na věčnosti
třeba někdy ...
a já jsem možná opravdu
jenom trenažér ...
01.11.2008 15:08:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Jardí ! hezký ! ti to okomentuju i nalidech ;) ...snad Ti to už moped zase neukradne ;))
09.11.2005 10:12:00 | sköld
..až já ti bohdá ušmodrchám kokon..tak už tě z něj asi nikdo nedostane..a bude mít tak ohavnou vizáž..že z něj prostě bude muset vyletět ten nejkrásnější motýl..co znám :o))
09.11.2005 09:52:00 | šuměnka
jak o ničem??? je to fajn..lehké rýmování..co klouže po patře jak dobré víno :o))
09.11.2005 08:43:00 | šuměnka
Setkání po letech, přineslo vzpomínky, do mozaiky času malinké kamínky...
09.11.2005 08:13:00 | Krtica