Setkání před zimou
touha...
jen ne pod peřinou
...
životem naplěn
poznal jsem tebe
mlčím a vím
nejsem ti hoden
Jak jen děkovat
za prožité chvíle,
jak jen milovat
a nenosit brýle.
Kytici k lesu ti nesu
je calá rosou pokrytá
červánek stromy prokmitá,
jsou to růže
bílé jako sníh,
spatřil jsem v nich,
je konec - jsou poslední.
vrátit čas nejde
to každý ví
byl bych ten poslední
co o tom sní.
Líbí se mi střídání rytmu a veršů. Je tam od skoro vnitřního až po odsazené všechno. Celé je to neotřelé a čtivé.
13.08.2009 22:10:00 | René Vulkán
Opět báseň o lásce. Asi se jejich čtení začnu vyhýbat... No je nutno říct, že ta tvoje není aspoň plná otřepaných frází, vlastně se mi líbila, ale tolik lidí píše o lásce a tak málo jich ví, jaká skutečně je.
13.08.2009 11:07:00 | Elvien
Hele zlatíčka :-) co tady zase řešíte?
Pojdte se radeji smát všemu a všem.
Jo a víte, co řekl Einstein?
Čím víc se člověk pokouší vyhnout utrpení, tím víc trpí, protože ho začínají mučit nepodstatné nebo bezvýznamné věci.
13.08.2009 08:39:00 | Romana Šamanka Ladyloba