Anotace: Stará báseň, zmatek, když jsem zjistil, že mi již nikdy nepoví...Miluji tě. Na první pohled slátanina slov, ale kdo zažil snad pochopí a možná v tom najde i svůj příběh
Jak muška do zářivky lapená
jak srnka do nožičky střelená
jak čokoláda na slunci vařená
jak cukrová třtina cukrem slazená
Tak jako všechny blbiny
v závitu mozkovém
tak jako je řád myšlenek stanoven
tak jako nemůžeš být v předklonu
a při tom hledět vzhůru
stejně nelze z rozmaru stvořit noční můru
Co v životě básníka
horší je... . Než-li ztratit můzu
kdo nezažil, pak nezjistí
co je to za hrůzu
Snad, když ti někdo zaživa
vyrve ze srdce lásku
Ty jsi pak v tom okamžiku
strh z očí svých pásku
Víš, teď jsem v té situaci, když už víc neuslyším Miluju tě od toho, koho stále miluju. Ale nikdy bych to nenapsala takhle. Je to příliš promyšlené. Volné verše plné pocitů by vystihly daleko víc. Ale je to jen názor, metafory máš opravdu zdařilé
15.08.2009 11:39:00 | Mona