Tiše šeptám, jak bolí, že
nestojíš o lásku moji,
sypeš krutě rány solí.
Tvá vůně teď vábí jinou,
schází mi milování,
kéž údy tvé brzo zhynou.
Nebudeš-li můj, tak ničí,
neslyšíš a nevnímáš, jak
srdce mé hlasitě křičí!
Jen mrcha budiž navždy tvou,
na loži dívku bez vášně,
milenku lenivě mrtvou.