Rosou,
jen tak jdu si ranní rosou,
nohou bosou,
z trávy stírám zhmotnělý
nesmělý,
nesmělý smích
andělů nebeských.
Stříbrná rosa se zatřpytí,
kouzlo noci už nechytíš…
V čem vlastně byla dnešní noc jiná?
A pročpak končí,
Čí je to vina, čí je to vina?
Rosou,
jen tak jdu si ranní rosou,
pár pomněnek vpletených
do vlasů,
v úžasu
poslouchám smích,
nesmělý smích
andělů nebeských.
Stříbrná rosa se zatřpytí,
kouzlo noci už nechytíš…
V čem vlastně byla dnešní noc jiná?
A pročpak končí,
Čí je to vina, čí je to vina?
Jednou,
až zas budu s Tebou jednou,
mraky se zvednou,
spolu uslyšíme smích,
nesmělý smích
andělů nebeských.