***
V základech staveb převrácených
suterénem v podkroví
hlavou čas stojí
do spánku holubi klovou očima
bez uzardění psaníčka nenesou
jen zbylou náděj pojídají
po soustech cpou
kukačka hnízdem v hodinách
nové dny sčítá bez kukání
další rok znenadání přichází
jen sedíš a nehty ojídáš
lačná po lásce zhrzené
zmateně vzpomínáš
na ruce pěstěné
barvou růžovou
sliby stvrzené
obroučkou
v kolébce holčička dětská
usedavý pláč
neděkuješ … není komu … není zač
***
hlavně,
že se kouří z hlavně...
20.09.2009 16:41:00 | rybí prdy
ahoj ... a já myslela, že "chlapům" je všechno jedno... možná jsi vyjímka...výstižná báseň
19.09.2009 08:32:00 | staruska
jak, že není zač?
vždyť je tady to dítě -
a život je dar :)
18.09.2009 23:23:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Vrchol básně cítím v - kukačka s hnízdem v hodinách...a závěr. Plně nechápu verš - ...stvrzený obroučkou, ale i tak to má pro mě šmrnc.
18.09.2009 22:33:00 | René Vulkán