Až spolu půjdem nocí, ránem
až v kostele si řeknem tiše ámen
až slunce chytnem do dlaní
až zastavíme svítání
až půjdem tichou ulicí
až ochutnáme kávu vonící
až bosí půjdem travou
pak smutné myšlenky co honí se mi hlavou
ztratí se a rozplynou
a ženy ostatní mi doufám prominou ...
že mám jenom jen tu jedinou.
Moc pěkný, doufám, že to je skutečnost a ne jen báseň. Jestli ano tak jen tiše závidím.
25.09.2009 23:19:00 | Jinomost
jo, jistě prominou
a budou rády,
že takoví muži
ještě jsou :)
25.09.2009 22:33:00 | Romana Šamanka Ladyloba