Rozplynula se mlha ranní,
hladina zmodrala.
V krajině zdejší,
za svítání,
jsou podzimní rybníky
nejkrásnější.
Paprsky nesmělé
proudí jak doteky
po těle
a břízy v zlatobílém
hávu
nad hladinou se lehce kloní.
Člověk by pro ni
ztratil hlavu,
pro princeznu,
jež lístky roní
do blankytu vod
a v skrytu duše
touží obejmout
štíhlý kmen břízy,
přání zašeptat,
na lístky vepsat díkůvzdání
a poslat tomu,
koho má tak rád ...
Zasáhlas mě již prvními řádky,
nahlédl jsem do pohádky,
ten kraj odmalička miluji,
barevný podzim si v duši maluji
ST
28.09.2009 11:19:00 | Kars
Jestli myslíš taky Počátky, tak jo, to sedí, tam to už znám! ST. :-))
28.09.2009 09:24:00 | Zasr. romantik