sám

Anotace: hm

Sbírka: láska

v pokoji temném, když ležíš sám.
na strop hledí tvůj zrak.
Vzpomínáš na pokoj plný mého smíchu, na můj parfé,
na obětí má, na ústa jenž líbala tě.
Jen vzpomínky ti zbyly, sáms toho příčinou.

Štěstí, lásku, ukojení touhy hledals.
Já byla svolná ti to vše dát.
Tys však bál ses lásky mé, jak jed by ti byl dán.
Teď v pokoji temném ležíš sám a vzpomínáš.

Tvé bylo to rozhodnutí, tys toho příčinou.
Co od života chtěl, mohla jsem ti dát, tys však ukázal mi záda.
nevěříls mi?
Ne!

Sám sis nevěřil, že štěstí k tobě přišlo, v dlani si ho měl, udržet sis ho však nechtěl.
Teď v pokoji sám ležíš a vzpomínáš.

Již jsi šťasten?Život tvůj líbí se ti?
možná nyní kdy přátel máš dost.
Co pak kdy přátelé své štěstí chytí?
I tys ho měl, dlaň svou si však otevřel.