Mé srdce buší rychleji
žaludek se svírá
místo mozku černá díra
a sny o naději
Vzduch nejde dýchat
a nohy mě nenesou
snad alespoň budu
umírat s noblesou
Až budu na sále
pod sterilním nožem
doktoři jak na bále
budou u mého lože
Vzpomeň si na mě
neb ty jsi mě nakazil
a můj rozum na dně
o kámen narazil
Tohle je nemoc
nejtěžšího kalibru
ani britská velmoc
mě nevyléčí za libru
Děkuji za tip (i ten připomínající i ten chválící) ale já se snažím nepřemýšlet nad tím co jsem udělala/napsala nedokonale, protože se bojím že by básnička pak ztratila svůj původní charakter.Ikdyž se někdy vyjádřím neobratně, je to to co v dané chvíli cítím a to co napsat chci...Ale moc děkuji :)
03.10.2009 23:43:00 | Violette