Anotace: potřebovala jsem vypsat smutek
Očima
nahýma bolestí
brouzdám
víčky ve střepech
z rozbité křehkosti
mé jistoty.
Kouzelná slůvka
už nehřejí, pálí
jak saharský písek
v pravém poledni.
Rukama
šátrám v prázdnu
po tvé vůni,
co zbyla mi
v konečcích vlasů.
Tvůj úsměv
tolikrát krásný
dnes úsměv
masky klauna,
co prohrál mé štěstí.
Doufám, že se ti to podařilo, protože báseň se mi moc líbí! Je z ní bolest a smutek cítit a obraty jsou bravurní, ST!
14.10.2009 22:08:00 | labuť
moc pěkné ST.
14.10.2009 21:11:00 | Acham