Anotace: Těžce se o tom píše. Pouze sepsání pocitů dnešních (budoucích). P.S. I přes to co je teď, za všechno ti moc děkuju.
Přichází melancholie osamělého večera,
mysl přemítá proč ta naděje zemřela,
stačily k tomu pouhé čtyři měsíce,
aby ses mi navždy vryla do srdce.
Anděl jenž snesl mi života smysl,
nakonec svými křídly facku mi pleskl,
veškerá kouzelnost jen teskně doznívá,
stejně jak nažloutlá trubka jazzová.
Vpila ses do žil, jak lahodného vína láhev.
Vzpomínáš? Poslední polibky a od té doby mrtev,
při jeho otevření, a také našich srdcí, chyběl návod,
nejspíš proto to končí slovem pouhým: rozchod.
Společnost tak tvoří jen cigareta, svíčka a prázdný byt,
už není v co věřit, na co se těšit, pro co žít,
se ztrátou tebe cítím, že ztratil jsem veliký kus duše,
ale po tom všem stále cítím to jediné... Miluji tě.
"I čtyři měsíce stačí" - někdy stačí bohužel i sekunda, aby se nám osoba navždy vryla do srdce :(
01.01.2010 17:09:00 | Andělská holka
překrásná..ty melancholické večery též znám..ale věř, že ta naděje se odněkud vžycky vrátí..když to dovolíš..:o) a jistě Ti krásnou novou láskou v novém roce přinese..:o) jen v to věř..
23.12.2009 12:11:00 | toulavá naděje
Nuže,bolím s Váma se všema.Bože,někdy člověk skutečně neunikne žalu ba pocitu bezmoci.Přeji mnoho sil!
18.12.2009 23:08:00 | susana načeva
Krásné a bolestné...a u Tebe navíc ještě složité a tím bolestnější
28.10.2009 19:32:00 | Maličká Peťulka