Dešti!

Přišel déšť
smyl moje štěstí
stejně rychle jako ho přinesl
a to mě děsí
nebyl jsem smutný
a on mi ho jednoduše odnesl.

Lehtá mě po tváři
tak hrubý a přitom tak něžný
vrať mi ho prosím
chci zpět své štěstí
já prosím tě dešti.

Fajn
ignorantsky si padej dál
na tento zlý svět
kdybys alespoň smyl ZLO
které ho obývá
ale ty ne
nemáš mě rád
a já tebe taky
tak si vem co jsi mi dal!

Vem si mou lásku
vem si můj život
mé radosti
ale s nimi i strasti!
všechny bolesti
a taky starosti
nic z toho už nechci.

Vem si je
a prš na mou tvář dál
v tvrdé noci slepý výraz
koneckonců
vždyť to má výhodu
nevidí přes tebe mé slzy.