Vem mě domů...

Vem mě domů...

Anotace: ...prosím...

Každé slovo tvé
Je jako vzpomínka má
Nalezená a ztracená
Jednou se sejdeme

Za hranicemi zhrouceného času
V oáze utopených snů
Na tebe stále čekám

Klidně mi své lži říkej
Má křídla lámej,
Ale pro naši svobodu dýchej

Vítr ohýbá větve stromů
Tak vrat‘ se pro mě
Vem mě domů

Autor Giginka, 05.11.2009
Přečteno 502x
Tipy 28
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

21.03.2010 19:18:00   Beepat

Cítím tolik bolesti a lásky zároveň ...

líbí

11.12.2009 00:14:00   Giginka

Děkuju vám za tipy, komentáře..moc si jich vážím a potěšily mě..jen tohle poděkování nechci posílat přes vzkazy, ať na někoho nezapomenu, takže takhle je to pro vás všechny..ještě jednou děkuji =)

líbí

10.12.2009 20:57:00   Mišiačik

tak pri tejto bez váhania st...Máš tam krásne metafory, je to citlivé...a krehké...

líbí

01.12.2009 00:08:00   carodejka

Vrátí se, neboj.

líbí

19.11.2009 12:36:00   toužím.jít.dál

...musím souhlasit, že vracet se nemá a ještě dodat, ať křídla Ti nikdo neláme, to se nedej...

líbí

18.11.2009 00:58:00   Špáďa

Lži, co se dobře poslouchají,
věz Ty, že nikam nevedou,
Jsou jako cesty, co končí v háji:
Zarůstaj časem lebedou.

Na cestu lásky plnou trní,
kdo nechá do ní se poslat?
Ten, koho srdce touhou vrní
a jazyk půjčí si osla!

líbí

16.11.2009 23:49:00   WAYWARD

...vracet se nemá

líbí

09.11.2009 21:29:00   losscar

hodně mi to připomíná myšlenku Tvé básně "Podzimní láska", nevnímáš jak je Ti ubližováno ale miluješ, odpouštíš a hluboce se díváš člověku do duše protože víš proč to děláš, smekám :-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.5 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel