Ta chvíle ještě
na jazyku sládne,
jak krůpěj vína
z posledního sběru,
kdy krokům směru
ve dvou láska vládne
a břímě těžkých dnů
nám z beder snímá.
Ta chvíle tenkrát
na viničné stráni ...
mašličku blůzky
svými prsty svírals´,
obliny ňader
s touhou vinobraní.
Ta chvíle ještě
na jazyku sládne,
voněla tráva,
skřivan nad hlavou
nám zpíval
a rety naše,
v touze neodkladné,
jak tisíckrát jsme o samotě snili,
polibkem horkým lásku zpečetily
tam v náruči Tvé,
na viničné stráni ...
Tvá báseň je tak nádherná a živá...raději svou fantazii tlumím...ST!
09.11.2009 11:19:00 | Mario de Janiero
nádhera ST.
08.11.2009 18:33:00 | Acham
Touha vinobraní stále ve mně dřímá,
lásku ze Tvých dlaních moje duše jímá.
ST a mlask! :-))
08.11.2009 09:31:00 | poustevník Jirka