Tvůj dech
zůstal mi v ústech s pachutí smrti
ženou mě tichem
uštvaní chrti
z pokoje studených rán
jsem v Tobě mrtvý
sám
unikám
a v sobě míjím bránu
když s touhou
zas vydáváš mě ránu
dlaní
zlomeným paklíčem
ženu svou lásku za chtíčem
v podivném citu v podivné době
klopýtám
od Tebe k Tobě
s touhou
dál bloudím v kruhu
a ráno
zas marně hledám duhu
paráda ST.
11.11.2009 10:43:00 | Acham
Hlavně nepodpal Vysočinu,
mou milovanou krajinu
a Rohozný se vyhni,
tam cudný jsou lidi :-)
ST
11.11.2009 08:33:00 | Kars