Anotace: no comment
Jak daleko je ke tvým rtům
je marné po nich toužit
dávám sbohem přešlým dnům
údělem mým je se soužit.
Už vím jak chutná hořkost osamění
když žiješ teď pohádku s princeznou jinou
vteřina jedna tvůj život pozmění
a naše osudy se minou.